Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Naše fretky

 

 

Obrazek

 

Máme tři.   Rudolf - čokoladový s bílými ponožkami, albínek Adolf a bílá Juli.

Píďa  kluk malej, ale šikovnejObrazek.U nás je "služebně "nejstarší. Je to odložený malý nezbeda, který k nám přišel roční jako útěcha po ztrátě našeho prvního fretčího mazlíka Edy. Je to pěkný uličník, neváhá se nám schovat, takže ho celý den hledáme, pak vykoukne z úkrytu s nevinným výrazem a dožaduje se péče a mazlení. A nebo vyskočil z okna bez padáku, naštěstí se mu nic nestalo i když měl namále.

Nesmíme ho pustit z očí, aby něco neproved. ObrazekNejvíc kamarádí s nejmladším synkem Kubou - nerozlučná dvojka.

 

Pídánek se statečně držel tři roky na lécích, lymfosarkom ,a pak už nemohl, usnul a odešel.....

 

 

Největší freťák u nás  je Ruda.

Rudásek je  čokoládový fešák.Největší mazel, a taky pěkný uličník. Neváhá mě kousnout do nosu, když mu zabořím tvář do kožichu. Máme ho od miminka, byl úžasný... 

Obrazek

Koupili jsem ho i s bráškou Vašíkem a vyrůstali spolu.

Obrazek

 

Jo to byla dvojka, rošťáci k pohledání, co nevymysleli, to odkoukali.Obrazek

To bylo vystěhovaných knihoven a skříní, poschovávaných hraček, vyhrabaných květináčů, rozžvejkaných ponožek- to dělá Rudásek do dneška.Obrazek Nezůstali v tom sami, Beruška i Píďa jim ochotně pomáhali. Obrazek

A pak vždy skončili uplně unavení a chrněli jak dudci.Takže se nechali i naaranžovat. ObrazekProto máme spoustu fotek jak krásně spinkají, i srdíčko se nám povedlo vyfotit.

 

 

 

 

 

 

Vyrostli v pořádné chlapáky. Rudásek vážil 2.20kg a Vašík dokonce 2.60kg. Jenže nedávno přišla nemoc a Vašínka už nemáme.

Obrazek

Rudásek zůstal bez brášky a byl dlouho trochu smutný od té doby. Nemá si s kým hrát na kousanou, přeci jen Vašík byl pořádný kus freťáka a nějaké to kousnutí vydržel. A taky vrátil.  Ruda sice kamarádil pořád s Píďou  a Beruškou, jen do čeho by tak kousnul, aby to nevřeštělo jak když jde o život.Obrazek

To zatím ještě nevymyslel, zkouší to na potkání, a zatím se nikdo nechce nechat. Otráveně přijde, přitulí se na klín a nechá si drbat kožich celý večer.

 

Procházky má moc rád, to je ve svém živlu...Obrazek

 

 

 

 

 

 

a mazlík je to můj největší, vydrží hladit a drbat snad celý den, jen se rozvaluje a funí. Úplně stejně, jako když byl malinkatý.

 

Obrazek

 

Adolf   ObrazekAlbínek, zamýšlen byl jako kamarád pro Rudánka po smrti Vašíka. Jenže! Člověk míní, fretky mění. Ruda cizí fretky přijímat nehodlá.

Zato měl v té době kamarádku Světlušku, s tou se měli moc rádi, spinkali spolu v pelíšku.

 

Obrazek

 

 

 

 

Ale po neštěstí Adolfek osaměl a protože již jsme je oba i se Světlunkou seznamovali s ostatními, nechali jsme ho u těch tmavých už nastálo. Nejdříve se jich moc bál, ale dnes už jsou kamarádi.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Obrazek





Obrazek



Dalším fretáčkem v rodině byl Bedřich , bydlel u nejstarší dcery Renaty v bytě. Nalezenec neznámého věku a pohnutého osudu.Nechali ho původní majitelé umírat na půdě hladem, když se odstěhovali.

Obrazek

Dlouho byl  zdravý a veselý, úžasný mazlík, vůbec nekouše a chodí stále vedle nohy  jak pejsek. Jen nemá rád fretčí společnost, nejraděj je sám s lidmi. Přeci jen se na něm asi osud podepsal, měl nemocné srdíčko. Po roce na lécích ho nakonec přeci jen dostihla minulost, žaludeční vřed - prasklý, nelešitelný.Bedříšek odešel do fretčího nebe.

Samička Fanynka k nám byla dovezena od lidí, kteří ji nechtěli. A co bylo nejhorší, skoro ji nekrmili, byla na kost hubená, hladová a  hodně agresivní.  Po několika dnech se uklidnila, nabrala  pěkně váhu a začala nás opečovávat. Tak vděčné zvířátko, které nás brání před ostatními lidmi, jsme nemohli dát nikomu k adopci. Zůstala u nás a je to miláček.Po čtyřech krásným letech nás Fanynka opustila 22-1.2011

 

Obrazek                                             A  nakonec  nejmladší  Cecilka . Polotchořka,malinká samička, veliká uličnice, samou radost nám dělá.Ještě že máme odolný nervy :o)Obrazek

 Obrazek


      

+++++++++++++++++++++++++

Abychom si nemysleli, že snad by nás smůla a tragedie opustily, stalo se.

Cecilka skočila mezi matrace a během par vteřin se udusila, protože se zaklaply. Zase!! nenapadlo mě, že tohle se může stát. A už jsme vzali na vědomí, že nám se musí stát všechny podobné hrůzy. Ještě jsem nepřestala brečet pro Fanynku a byla mrtvá Cecilka.

Měla jsem v ty dny hodně velkou práci sama se sebou, abych to nevzdala a fretky raděj nedala někomu jinýmu. Jako bychom ty své neměli mít.

Jenže Macík tak hrozně truchlil, že je najednou bez svých holčiček, že jsem mu dovezla Julinku. Albínku od děvčat z Boleslavi z útulku. A ona, jako by tušila, nahrazuje nám snad všechny ty nešťastné samičky, o které jsme přišli. Je naprosto úžasná. Veselá, kousavá, mazlivá, potřeštěná a miloučká , vše v jednom chlupatém balení. Macík si na ni hned zvykl, spinkají spolu v pelíšku, hrají si, hopkají, kvokají, jsou spolu tak rádi....

 

 

 

Fretky na půdě!

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA